Co s Jonasem? Král střelců nemá v systému Benficy místo
admin
2018. 11. 05. 13:43 Čas čtení: 2 minuta
24. 10. 2018 - Po příchodu z Valencie se stal Jonas v Portugalsku elitním forvardem. Ve 112 zápasech dokázal soupeřům nasázet neskutečných 99 gólů, což je statistika, za kterou by se nemusel stydět leckterý hokejista. K tomu se dvakrát stal nejlepším střelcem portugalské ligy a nejlepším hráčem soutěže. Ještě před začátkem aktuálního ročníku se měl přesunout do do arabského klubu Al Nassr, ale na poslední chvíli z odchodu do finančního ráje sešlo. Nyní 34letý Jonas pravidelně čeká mezi náhradníky, ovšem šance už se nemusí dostavit. Do herního plánu klubu se totiž nehodí.
A to z prostého důvodu. Benfica se v nové sezoně prezentuje výhradně systémem 4-3-3 a snaží se víceméně v každém zápase soupeřům vnutit svůj charakteristický způsob hry. Ještě minulý rok trenér Rui Vitória přistupoval k volbě formace adaptivněji. Jinými slovy reagoval na soupeře a vedle aktuálního taktického plánu velmi často volil rigidnější rozestvění 4-1-4-1 s Jonasem na hrotu.
Znamenalo to, že Jonas měl ze záložní řady výrazně rychlejší a především početnější podporu, která se dokázala dostat velmi rychle do pozic vysoko na hřišti a posléze do zakončení nebo gólové přihrávky. V roli „falešné devítky“ se tak Brazilec nemusel nutně stahovat tak hluboko do středu pole, aby mohl přijmout a podržet míč. V systému 4-3-3 má Jonas teoreticky k ruce pouze křídla Franca Cerviho a Eduarda Salvia. Dva klíčoví hráči klubu sice dokáží být góloví, ale jejich hlavní předností je ovládání křídelního prostoru a příprava kvalitní finální fáze pro ostatní, včetně jediného středového forvarda. Jonas ve 34 letech přirozeně postrádá rychlost, která by mu dovolila stáhnout se na hlouběji do hřiště a zároveň být při svižnějším přechodu do útoku přes křídla připravený v pokutovém území k zakončení. Záložník Pizzi navíc přebírá v týmu klíčovou roli klasického playmakera, což znamená, že působí hlouběji. To ho sice sem tam do zakončení pustí, ovšem mnohem důležitější úkoly má v oblasti středového kruhu, kde vypomáhá s rozehrávkou obránáři Fejsovi. Ten je v systému 4-3-3, kdy se krajní obránci musí častěji přesouvat dopředu a vyplňovat prostory za výše položenými křídly, zásadně důležitý pro stoperskou dvojici.
Kvůli rozdílu funkčnosti obou rozestavění a Jonasově přirozenému poklesu fyzických atributů je v nové sezóně v sestavě Benficy využíván takřka výhradně Švýcar Haris Seferović. Na hrotu formace působí jako pivot, dokáže balón přijmout hlouběji v poli a zároveň se bleskově přesunout do zakončení, kde je nebezpečný ze země i ze vzduchu.
Jonas by se dal ve své roli přirvonat k legendránímu Francescu Tottimu. Ten zářil v systému 4-1-4-1 a v podstatě „založil“ specifickou roli falešné devítky. S nástupem systému 4-3-3 a s ubývající rychlostí už byl ovšem využíván mnohem méně.
