Co se to děje kolem Pascala Wehrleina?
5. 4. 2017 – Navenek to vypadá jednoduše: Wehrlein se zranil během lednového Závodu šampionů a není úplně fit. Proto jej v Austrálii v týmu Sauber vystřídal Ital Antonio Giovinazzi. A vystřídá jej také pro GP Číny. A mnozí se už ptají: O co tu sakra jde?
Pascal Wehrlein je odchovancem Mercedesu a neměl daleko k tomu, aby nahradil Nika Rosberga tam, kde dnes sedí Fin Valtteri Bottas. Bývalý pilot tehdy zákaznického týmu Manor (partner Mercedesu) našel útočiště v týmu Sauber (partner Ferrari). Ale daleko se nedostal.
Během lednové motorsport šou v Miami, Závodě šampionů, Wehrlein havaroval, a nebyl schopen nastoupit k prvním testům F1 v Barceloně. Druhý týden testů na stejném okruhu již řádně absolvoval, stejně jako páteční tréninky úvodní GP Austrálie. Pak ale navzdory tomu, že od lékařů FIA dostal zelenou, prohlásil, že není fit a nahradil jej člen jezdecké akademie Ferrari, třiadvacetiletý rodák z Martina Franca, Antonio Maria Giovinazzi.
V Austrálii bylo klasifikováno 13 jezdců a Giovinazzi zajel 13. nejrychlejší kolo závodu, takže je potřeba se na tyto statistiky dívat trochu s nadhledem, ale Giovinazzi v kvalifikaci odvedl výkon budící respekt.
Nadešel týden GP Číny a pro některé osobnosti působící v prostředí F1 není překvapením, že Pascal Wehrlein nenastoupí ani v Šanghaji. A dokonce očekávají, že nepojede ani v Bahrajnu a dokonce i ruském Soči. Právě tyto předpoklady toho, kde všude Wehrlein nepojede, jsou silným indikátorem, že vůbec nejde o zdraví nebo kondici pilota. Ale spíše obvyklou politiku v pozadí.
Teorie o důvodech, proč Wehrlein nejezdí, se ale různí. Někteří obdivují Wehrleinův přístup, který je uvědomělý a neriskuje osud týmu. Zatímco jiní, mladí piloti, by své stavy zatajili, nastoupili za každou cenu, i kdyby měli třeba havarovat. Tak Wehrlein takříkajíc přiznal barvu. Ale jiné zdroje, podobně zkušené, mají Wehrleina za slečinku.
Mnozí zkušení veteráni padoku F1 nemají pro Wehrleinovo rozhodnutí nenastoupit do kvalifikace a závodu v Melbourne žádné pochopení, a používají termín ‚Princezna Pascal‘. V této kauze je zajímavý fakt, jak velmi opatrně danou situaci takzvaní insideři posuzují. Sauber je samozřejmě ve velmi obtížné situaci. Angažuje pilota, který patří Mercedesu, ale již mnoho let slouží týmu Ferrari skoro tak oddaně, jako Torro Rosso slouží Red Bullu. A Ferrari v nové módě národní hrdosti cítí příležitost a Giovinazziho talent. Ferrari obvykle neangažuje nezkušené piloty a těm s italskou národností také v několika posledních dekádách moc nevěřil. A právě s Giovinazzim se může ledasco změnit.
Představte si tu situaci, kdybyste byli šéfem týmu Sauberu. Oblbovat vás budou jak šéfové Mercedesu, tak Ferrari, na kterém jste navíc technologický závislý. Chtějí totiž, abyste jim připravovali pilota pro jejich budoucí potenciální angažmá. Mercedesu vypadl Manor, a tak nejspíš nabídl nějaké rozumné peníze týmu Sauber. Ale od Ferrari, na kterém je Sauber závislý navíc ještě technologicky, přichází tlak. Z toho by se jeden zbláznil.
To pak nemáte daleko k tomu vzdát se svých morálních principů, jak Sauber ukázal skrze velmi smutný a zároveň statečný případ Verstappenova krajana Gieda van der Gardeho. Vypadá to, že nejde o zdraví a kondici, ale pro F1 typicky zatuchlou politiku, o které nechce nikdo moc slyšet, protože ubírá na lesku královny motorsportu. Sauber nyní zkouší, co (Mercedes a Ferrari) vydrží. Vypadá to, že Pascal Wehrlein je obětí této hry, podobně jako byl van der Garde. Leda bych se mýlil a Wehrlein byl opravdu onou ‚slečinkou‘, čemuž se mi nechce věřit.
A v takové situaci se nelze divit Giovinazzimu, že na Wehrleinův osud nebere ohled, a drží svou příležitost za pačesy.