F1 jako atletická disciplína

27.6. 2018 – Z technologického hlediska je současná F1 absolutním vrcholem. Dokonalé stroje, sofistikované přístupy, nejdražší a nejkvalitnější materiály. Ale když přemýšlíme o formuli1, měli bychom si uvědomit, že rozhodujícím faktorem vždy byl, je a bude ten lidský. Závodní jezdci jsou jedněmi z nejlepších světových sportovců. Musí také ale hodně vydržet.

Hlavním důvodem je permanentní přetížení. Během závodů na jezdce působí multiaxiální síly G, díky nimž mohou pociťovat až 25 kg hmotnosti kupříkladu pouze na krku. Představte si, že se jen tak procházíte s 25kg činkou pověšenou na hlavě. Oni to musí zvládnout během závodu po dobu dvou hodin v kuse. Při akceleraci, deceleraci i v zatáčkách.

Počáteční tepová frekvence pilota F1 je mezi 170-190 bpm. V průběhu závodu se pohybuje kolem 160 a vrcholit může až na více než 200! Vzhledem k tomu, že normální tepová frekvence mladého muže je kolem 60b/min, je nutné takto exponované hodnoty po dobu dvou hodin podložit adekvátním tréninkem a fyzickou kondicí.

Zapomínat nesmíme ani na vysoké teploty v kokpitu. Ten během závodu prochází tzv. saunovým efektem, kdy může jezdec ztratit až 3kg své tělesné hmotnosti. To vše znamená ještě výraznější potřebu fyzické síly a svalové vytrvalosti.

Nyní se podívejme, jak se jezdci na takto náročné fyzické vypětí připravují.

Celková tělesná síla hraje v životě pilota F1 klíčovou roli, a i proto často vídáme závodníky, jak na sociálních sítích sdílejí své fotky či videa z posiloven, tělocvičen, při běhání či během jiných sportovních aktivit. Klasické cviky s činkami či vahou vlastního těla jsou základem viz. Max Verstappen provádějící mrtvý tah.

Max Verstappen – Dead Lift

Existují ale i podstatně sofistikovanější metody v souvislosti s posilováním exponovaných a nadměrně namáhaných částí těla, jako je například krk. Zde se můžeme podívat, jak Kimmi Raikkonen posiluje na speciálním trenažeru pomocí helmy spojené se závažími v různých osách.

Kimi Raikkonen – G Forces

Nejdůležitější částí těla a nejnamáhanějším svalem závodního jezdce je ten srdeční. Podmínky při závodě F1 jsou přirovnávány spíše k těm maratonským, než-li k fotbalovému utkání. Proto je nutné mít dostatečnou vyrtvalost. Kardio složka tréninku je v podstatě tou nejpodstatnější a je už pouze na vás, jaký způsob zvolíte. Nico Hulkenberg zdolává kopce nad Monte Carlem.

Nico Hulkenberg – běh

Romain Grosjean volí méně outdoorovou alternativu.

Romain Grosjean – kardio

Závodní jezdec musí mít pochopitelně i silné paže, ale pozor, je důležité držet se pravidla Muscle = good, bulk = bad. Mějte silné paže, ale ne příliš objemné, aby vám nebránily v pohybu v rámci těsného prostoru kokpitu.

Heikki Kovalainen například trénuje v sedě na gym ballu pro upevnění stability, přičemž před sebou drží v natažených pažích tříkilové činky, které mají simulovat držení volantu s odporem závodní trati. Podle pokynů svého osobního trenéra pak rukama otáčí doprava, doleva nebo je vrací na střed. To zlepšuje schopnost koncentrovat sílu během delšího časového úseku a optimalizovat reakční dobu. Jezdec tak záměrně vytváří ve svých svalech kyselinu mléčnou, která mu pomůže posílit úroveň požadovanou během závodu.

Nico Hulkenberg – paže

V neposlední řadě je nutné mít silné nohy, ale opět dle výše uvedeného pravidla tělesné síly bez výraznějšího objemu, jelikož také prostor pro nohy je v monopostu značně omezený. Jezdec musí být schopen generovat sílu na brzdu až 80kg.

Esteban Ocon – nohy

redakce/onv/ hwww.physioroom.com