Jan Charouz: Proč se v F1 nepředjíždí?

3.11. 2015 – Na úvod si dáme malé shrnutí závodu. Mexiko rozhodně nezklamalo svým premiérovým závodem. Basebalová aréna, kterou prochází zatáčky 12-15, je fantasticky nápad a naplněná náruživými mexickými fanoušky působila jako perfektní pozadí. I přes to, že trať má nový hladký povrch, který hodně klouže, si ji většina jezdců rychle zamilovala.

V závodě klasicky dominovaly Mercedesy a za nimi se o poslední příčku na stupňích vítězů přetahovaly Redbully s Williamsy. Ferrari mělo blbý den, Sebastian Vettel skončil vlastní chybou ve zdi a Kimi Raikkonen se opět srazil s Bottasem. Tentokrát to ale dopadlo líp pro Fina na Williamsu. Rosberg konečně ukázal, že když se trošku naštve, tak dokáže Hamiltona porazit, ale bohužel až po tom, co se o vítězi šampionátu už dávno rozhodlo.

Rozhodně nemůžu říct, že bych se u závodu nudil a že nebyl zajímavý. Hamilton se za Rosbergem celý závod držel v rozmezí 1-3 vteřiny, takže stačilo sebemenší zaváhání Rosberga a vyhrál by Hamilton, ale tihle dva, ačkoliv jeli naprosto stejnou rychlostí, tak se nebyli schopni předjíždět.

Dokonce si myslím, že byl Hamilton i o něco málo rychlejší než Rosberg, protože když se ztráta díky pitstopu prodloužila na 5 vteřin, během 2 kol Rosberga dohnal, ale stejně nebyl schopný ani naznačit útok. Je to proto, že dnešní formule 1 je zkrátka moc závislá na aerodynamice a pokud nejede v „čistém“ vzduchu, ztrácí i několik vteřin na kolo. I proto vidíme, že většina předjížděcích manévrů v F1 je díky extrémním rozdílům, ať už v autech nebo ve stavu pneumatik, a nebo díky berličce zvané DRS.

Jízda kolo na kolo, nebo spíš čumák na zadek, už je v formuli 1 zkrátka ojedinělý úkaz, a když už, tak to většinou vydrží tak kolo, maximálně dvě. Protože sledující jezdec ztrácí přítlak díky turbulenci z vedoucího auta, začne mu auto více klouzat, začnou se přehřívat pneumatiky a auto začne klouzat ještě víc. Po pár kolech v tomto módu by si jezdec pneumatiky zničil a musel by do boxu pro nové. Po souboji by se slehla zem. Navíc je dnešní formule 1 tak citlivá, že se v závěsu za jiným autem nedokáže ani pořádně uchladit, přehřívají se brzdy, motor a další komponenty, takže sledující jezdec musí znovu ubrat. Za celou svou závodní karierů jsem neměl problém s tím, že by se mi přehřívaly brzdy díky závodění s jinými vozy, ať už to bylo s Formulí 3000 nebo LMP1.

Strategická skupina F1 má za úkol udělat F1 atraktivnější. Prý toho chtějí dosáhnout tím, že auta zrychlí o 8 vteřin na kolo. Aby toho ale dosáhli, budou muset přidat přítlak, tzn, auta budou ještě citlivější na turbulence a blízké souboje na trati zase nikde.

Za mě navrhuji:

-jednoduché malé přední křídlo, které nerozhodí kdejaký vánek

-mega široké pneumatiky, a měkké jako žvýkačka, ať pořádně lepí

-vyhodit z auta posilovač řízení (jezdci se aspoň trošku zapotí, ušetří se váha a peníze)

-vrátit větší motory a přidat 2 turba, Rekuperace je super, ale ten systém musí být jednodušší

-ground effect, aneb použití podlahy auta jedno velké křídlo (podlaha není zdaleka tak citlivá jako komplikovaná křídla)

A nebo:

Posaďte startovní rošt formule 1 do GP2, obrandujte auta do barev automobilek a uvidíte jaká to bude show.

Moderní formule 1 je neuvěřitelný technologický úkaz. FIA se každý rok snaží F1 zbezpečnit – tzn. Zpomalit. Skoro každý rok vymyslí nová pravidla, aby toho dosáhla, ale F1 se díky inovacím a geniálním nápadům inženýrů drží pořád skoro stejně rychlá. Letos to je 1.6L motor a maximální spotřeba 100kg na hodinu jízdy. Je super, že s takovými podmínkami dokážou lidé postavit tak rychlé auto, ale zajímá to vůbec někoho? Ve výsledku jsou auta tišší, pomalejší a dražší – tzn., bohatší týmy jsou mnohem rychlejší než chudší týmy. A Když už jsme u té spotřeby paliva, ve výsledku, když sečteme veškeré propálené palivo kolotoče formule 1, včetně paliva na leteckou a pozemní přepravu veškeré techniky a personálu po celém světě, tak je celková úspora paliva menší, než 1 procento.

Lidé často argumentují tím, že se technologie vyvinutá pro formuli 1 potom promítne do normálních aut, a pak teprve přijde to velké šetření paliva. Kolik z vás tomu ale věří? Už máte v autě karbonový podvozek a brzdy? DRS na snížení odporu vzduchu? Tahle řešení jsou nakonec stejně všechna moc drahá pro normální provoz. Nakonec vás nechám s myšlenkou – nedávno jsem vyměnil auto. Šel jsem z tří-litrového turbo dieselu na dvou-litrový. Při jízdě 160 kh/h za hodinu mi dvou litr žere zhruba 13L na 100km. S tří-litrem jsem v tom byl většinou za 8-9. Je menší motor tedy vždy úspornější?