Analýza: Jak pravidla ovlivnila atmosféru druhého Verstappenova titulu

14. 10. 2022 – Dalo by se nad tím zasmát a mávnout rukou, kdyby to nezpůsobilo udušení atmosféry (anti-climax) ze zisku druhého titulu mistra světa Max Verstappena. Jak to ale vlastně všechno vzniklo? Jaký je rozdíl mezi účelem pravidla a jeho textace? A když už budeme tedy obsesivní na znění pravidel, pak existuje ještě jiný problém než ten, že se na potvrzení letošního šampiona čekalo dlouhé minuty: tedy ten, že Velká cena Japonska 2022 nebyla ukončena správně.

KRÁTKÝ ZÁVOD

Velká cena Japonska 2022 se jela na 28 kol, místo původně plánovaných 53. To je 52,8 % délky. Pravidla pamatují na to, jaké body udělovat, když je závod z mnoha důvodů kratší. Udělování zkrácených bodů je rozděleno na tři intervaly (do 25 % délky, do 50 % délky a do 75 % délky). Ostatně, v pondělí 14. února, v reakci na propršenou GP Belgie 2021, FIA vydala tiskovou zprávu, ve které zveřejnila, jak hodlá zacházet s ‚krátkými závody‘:

Verze bodů za délku závodu přes 50 %, ale méně než 75 % původní délky

Důležitý termín je procento ze ‚scheduled distance‘, tedy původní plánované délky závodu. Snad se tedy nelze divit tomu, že všichni po obnovení nedělní GP Japonska počítali, kolik % kol z původě plánované délky závodu na 53 kol se nakonec odjede.

TOHLE NENÍ KRÁTKÝ ZÁVOD

Až na tu dvojici slov v aktuálním znění Sportovního řádu. Že mechanizmus udělování menšího počtu bodů se vztahuje na přerušené závody, které už „nemohou být restartovány“. Kritik správně poukáže na to, že bychom měli tyhle věci znát do puntíku. Ale současně: odpusťe nám naši víru v boha. A logiku. Protože: být čekání na restart nedělní Velké ceny Japonska delší, neodjelo by se 28 kol, ale třeba jen tři. Byl by to krátký závod na tři kola, který není zkráceným závodem, a tím pádem by se v něm uděloval plný počet bodů. A nebo ještě jinak: kdyby třeba pět kol před koncem došlo k velké bouračce, závod byl zastaven a zbývající kola by se už nejelo, byl by naopak aplikován systém udělování poníženého počtu bodů (!).

Také odsud pramenila komentátorská nedůvěra v televizní grafiku, neboť příčin nedůvěry ve FIA je bohužel poslední dobou více. Ale to není ani omluva, ani výmluva. Fakt.

Není sporu o tom, že znění pravidel bude na příští rok upraveno. Pokud se na to nezapomene! Ďábel je v detailu a mít místo pojmu „přerušený závod, který nemůže být restartován“ jednoduše „zkrácený závod“, život by měli v neděli všichni o mnoho jednodušší.

LIMIT TŘÍ HODIN

Proč se po restartu neodjelo všech 53 kol Velké ceny Japonska? Po zkušenostech s Velkou cenou Kanady 2011 a tam nekonečným čekáním na restart. Od té doby se doba přerušení závodu počítá do celkového limitu ‚závodění a čekání‘, který byl stanoven nejprve na 4 hodiny a později na současné 3 hodiny. Tento časový limit nadiktoval zkrácení závodu, který vlastně – co do udělování bodů – zkráceným závodem nebyl.

KDY MÁVAT CÍL? – LIMIT 2 HODIN

Divák si ještě vzpomene na Velkou cenu Singapuru o týden dříve. Závod končí odjetím všech předepsaných kol, nebo vypršením časového limitu dvou hodin – to abychom nezávodil do aleluja. Časový limit v Singapuru vypršel v 58. kole (z plánovaných 61 kol), a tak řádně dle pravidel byl cíl odmáván na konci kola následujícího, tedy 59. okruhu.

KDY MÁVAT CÍL? – LIMIT 3 HODIN

Když je závod přerušen, doba čekání se počítá do celkového limitu 3 hodin. (Součet minut, kdy se závodí, a kdy se čeká, je omezen limitem 180 minut = 3 hodin.) Kdy je máván cíl závodu, už pravidla nijak nepopisují. Říkají jen, že „pokud je závod přerušen, délka přerušení se počítá do celkové délky závodu tak, aby jeho celková délka byla nanejvýš tři hodiny“.

Zatímco u dvouhodinového limitu výše se explicitně píše, že cíl je máván na konci kola následujícího po tom, ve kterém vypršel časový limit (dvou hodin), u tříhodinového limitu to už řečeno nijak není. Ale ruku na srdce: napadlo by vás, že by to mělo být jinak?

JE „MAXIMUM 3 HODINY“ VÍCE NEŽ 3 HODINY?

Proto byl cíl nedělní GP Japonska odmáván na konci kola, ve kterém vypršel časový limit (tří hodin). Že mnozí piloti závodili dál (ještě v nadcházejícím kole), je tedy více než pochopitelné.

V okruhových závodech se často používá termín „časový limit + 1 kolo“. A když je to jen časový limit, tak se mává na konci kola, ve kterém čas vypršel. Že má F1 obojí v jednom, to by ani nebyla F1. Proto se tedy mával cíl GP Japonska ve 28. okruhu, ve kterém vypršel časový limit. A ne o kolo později.

ALE! Když si tedy tak hrajeme se slovíčky, jejichž skladba je důležitější než logika, pak pravidla pro limit tří hodin říkají, že součet závodění a čekání může být maximálně tři hodiny. Délka nedělní GP Japonska má ale oficiální údaj 3:01’44.004 (tři hodiny, jedna minuta, čtyřicet čtyři sekundy a čtyři tisíciny sekundy). Snad se všichni shodneme na tom, že je to „více než tři hodiny“.

Aby se celkový čas závodu (a čekání) nepřehoupl přes stanovený limit „maximálně tří hodin“, toho šlo docílit pouze tím, že nedělní závod by byl odmáván už ve 27. kole. Čas závodu by pak měl – pravidlům odpovídající – délku 2:59’55.060.

Zní to nelogicky? Možná. A souhlasím, že běžnou praxí je mávat na konci kola, ve kterém vyprší časový limit (když se nežádá +1 kolo), čímž se délka závodu logicky vždy přehoupne přes časový limit.

Ale když chceme upřednostnit slovíčkaření před logikou, tak bychom tak měli činit pořád, a ne jenom, když se to hodí.

Pravdou také je, že nedělní GP Japonska byla v éře časových limitů na přerušené závody první, která se jako dlouho přerušený závod dojel ‚do cíle‘, a tento cíl byl určen limitem ‚3 hodiny‘. A poukázal na slabiny. Zdravý systém tyto slabiny adresuje a v rámci postupného zlepšování napraví.

Důležité je, že se nestalo nic nespravedlivého. Škoda jen toho nezaslouženého udušení extáze ze zisku titulu mistra světa.

Ale umíte si představit, že by tohle byl poslední závod sezony a stejné okolnosti rozhodovaly o tom, kdo bude šampionem? To bychom tu měli kauzu ve svém rozsahu ještě větší, než GP Abú Dhabi 2021.

autor: Tomáš Richtr